|
SENEGAL
27. 11. - 7. 12. 2018
Senegal, má další navštívená země, má další africká
navštívená země, našinci asi řekne toliko jako je bývalý
náročný závod Rallye Paříž – Dakar. Je to dobře? Je to
špatně? Těžko posoudit z mého úhlu pohledu. Já jsem ale
rád, že jsem našel zemi neobjevenou turisty a
neprofláknutou v katalozích cestovních kanceláří. Přitom
Senegal patří mezi země, které jsou stabilní a bez
občanských nepokojů.
Na rozdíl od nedávné Namibie, je Senegal už takovou
typickou subsaharskou Afrikou se vším všudy, myslím tedy
i chaosem, prachem, nepořádkem. Namibie byla moc
ustrojená, moc čistá, moc evropská. Asi právě proto jsem
byl zprvopočátku spíše zklamaný. Zde mé nadšení začalo
již cestou z letiště. Byť bylo brzo ráno, tak
probouzející se země, probouzející se vesnice pomalu
začaly ukazovat to, co jsem asi od země očekával.
Páteční návštěva hlavního města Dakaru, ostrova Goree a
Růžového jezera toho byly jen pokračováním. Chaotické
hlavní město s téměř 4 miliony obyvatel je obrovským
kontrastem nedalekého historického ostrova Goree,
zapsaného na seznam UNESCO. Dakar pulzuje, žije,
rozrůstá se, produkuje hluk a prach … Goree, tak tady se
zastavil čas. Necelá tisícovka obyvatel činí příjemnou
kulisu koloniálním domům, ulicím dlážděným kostkami,
prodejcům suvenýrů a obrazů. Nejvíce historie na Vás
dýchne asi v Otrocké pevnosti, kde 300 let probíhal čile
obchod s lidskými bytostmi a odsud bylo vyexportováno do
Ameriky, na Kubu či Haiti více než 20 milionu lidských
duší … osudů … rodiny navěky rozděleny, roztrhány. O
kousek dál stojí kostel z roku 1830, kde kněz kázal
dobro, ale opodál se až do roku 1848 děla taková
zvěrstva. Co k tomu dodat? Dnes je Goree spíše
turistickým cílem, i když jak jsem psal výše, Senegal
nenavštěvuje mnoho turistů, prozatím.
Růžové jezero, vzdálené od Dakaru 25 km, je velkým
slaným jezerem, které bylo v minulosti propojeno
s oceánem. Po uzavření kanálu zde zůstalo slané podloží
a voda je ve své koncentraci slanější než Mrtvé moře. Na
místě, kde se těží sůl bývala tribuna pro dojezd slavné
rallye. Nyní je zde malý památník a zbytek betonového
základu. Finální okruh jezdců rallye býval kolem jezera.
Škoda, že situace v Mauretánii přispěla k přesunu závodu
do Jižní Ameriky. Zde míval závod duši, kouzlo … nebylo
to zase až tak o penězích, ale o tom pravém
dobrodružství, které sem vnesl zakladatel závodu.
Neděli jsme strávili cestou na sever, do bývalého
hlavního města země Saint Louis. V průvodcích o něm
píšou v superlativech – krásné koloniální město zapsané
na seznam UNESCO. Abych pravdu řekl, pokud tam nemáte
nějaký speciální zájem, nemusíte tam jezdit. Z toho, jak
místo vychvalují průvodci budete akorát zklamáni.
Špinavé město s rozpadajícími se domy. Jedinou atrakcí
je rybářský přístav (POZOR pouze pro silné žaludky) a
kovový most, který měl stát původně na Dunaji. Nic víc
zde neuvidíte …
Cestou jsme udělali zastávku u obrovských baobabů, na
arašídovém poli a ve vesnici nomádů. Poslední zmíněné
bylo asi nejzajímavější. Osadu jsme nenavštívili
s prázdnou, a tak nomádi byli otevření, příjemní. My
jsme pro ně byli asi větší exoti jak oni pro nás.
Při návratu do hotelu v Saly jsme zažili nefalšovanou
rallye Dakar :o). Silnice směrem do Saly je jedinou
silnicí vedoucí na jih a v neděli večer byla totálně
ucpaná. Proto se všichni řidiči rozhodli jet vpravo,
vlevo, v protisměru, v prachu, tmě … zážitek opět pro
silné žaludky. Náš řidič se jen smál a zkušeně kličkoval
mezi auty, kdy ve dvou pruzích bylo 5 aut vedle sebe.
Asi také někdy absolvoval věhlasnou rallye.
Tak jak odrazuji případné návštěvníky od cesty do Saint
Louis, tak naopak můžu doporučit maličkou rezervaci
Bandia. Rozloha 3500 hektarů ji předurčuje k tomu, že
zvířata zde žijící určitě uvidíte. Na rozdíl od
namibijské Etoshi, kde jsme bez záruky najezdili stovky
kilometrů. V Bandii žijí žirafy, pštrosi, hyeny,
krokodýlové, nosorožci, buvoli, antilopy a kočkodani.
Pěkně pospolu. Pravda, hyeny jsou za plotem, jinak by
ostatní zvířata byla v ohrožení. Je to taková malá/velká
ZOO. Ale velmi příjemná a za dopoledne ji máte
prohlídnutou. Na závěr, jak jsou ostatní obchody se
suvenýry špinavé a zaprášené, zde můžete nakoupit něco
pěkného z výlet :o).
Senegal je velmi příjemnou zemí s milými lidmi. Jediným
problémem je jazyková bariéra. Všichni zde mluví
francouzsky, ale já ne … ale ruce a nohy zvládají
domluvu.
FOTOGALERIE
| 
